Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Pár řádků k Martinským hodům v Radějově. Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 10. listopadu 2018 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Josef Možnar se stárkou Michaelou Chludovou ze Strážnice. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála dechová hudba Švitorka. Pak se krojovaná chasa odebrala za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení mše se chasa se Švitorkou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru.

A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé maminky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, z drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“

V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.

Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Po první dekádě listopadu začínala zima a veškeré polní práce už byly hotovy. Byl čas na oslavování. Tradice Martinských oslav (hodů) vznikla na základě toho, že na svatého Martina končili čeledíni svoji službu nebo si domluvili pokračování na příští rok. V tento den bývali vyplaceni, což bylo spojováno s oslavami. Martinské hody se na našem území slavily hojně.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

15. listopadu 2010

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama