Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

radejovfotky 

Martinské hody v Radějově 10. listopadu 2012 2. část fotografií z hodů SVEJMA

481 fotek 10.11.2012 - zobrazení
Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 10. listopadu 2012 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Dušan Helísek a stárkou Lenka Žurmanová, oba dva se krojových hodů již několikrát zúčastnili a tak mohli zúročit svoje zkušenosti. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa a děti odebraly za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení se chasa s hudbou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru. V letošním roce se sešlo něco přes 80 krojovaných (pokud počítáme i děti), což je na obec, která čítá něco málo přes 800 obyvatel velice slušný počet. Před několika lety to vypadalo, že krojované hody v Radějově zaniknou a zůstane jen Cyrilometodějská pouť, která je pořádaná každoročně 5. července. Na záchraně Martinských hodů se podílel i současný starosta Mgr. Martin Hájek se svojí rodinou, která již několik let obohacuje hody svoji 100% krojovou účastí.
A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé mamky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, s drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“
V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.
Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“

Vytvořte z alba pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.


Komentáře

nebo přihlásit
Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.